Pasování prvního ročníku 2018

29.10.2018 17:23

Archivní pasování 2018

Ve dnech 19. a 20. října se konalo jako každý rok pasování prvních ročníků oboru archivnictví. Jestli si někdo říkáte, že pokud se pasování koná každý rok tak musí jít určitě o dlouhou tradici...To je určitě možné, ale kolik let již výše zmíněná tradice trvá nezjistíme, první písemná zmínka je jen velmi bídně datována (pokud to pomůže, tak čtvrtá indikce a pátek po svátku někoho, jehož jméno už ani není v kalendáři).

Za místo konání byl letos jednohlasně prohlášen Nový Jičín (neplést s tím „obyčejným“ v Čechách). Výběr tak důležité lokace samozřejmě není náhodný a i my jsme pro něj měli pádný důvod. Po domluvě s naším ctihodným vyučujícím předmětu archivnictví panem doktorem Chobotem, bývalým ředitelem Státního okresního archivu Nový Jičín, nám byla zařízena „exkurze“ v prostorách archivu. Proběhla v odpoledních hodinách pátečního dne a obsahovala krátké povídání ohledně historie archivu a následnou prohlídkou budovy. Po exkurzi se skupina přesunula do bývalé židovské synagogy, která v dnešní době funguje jako depositář fondů jak novojičínského archivu, tak i Zemského archivu Opava. Poté se všichni vrátili do skautské klubovny, což bylo místo, kde jsme přebývali, pokud jsme zrovna neměli nic na práci. Lelkování ale bylo dost a se zapadajícím sluncem se první ročníky (ne)připravovali na úkoly a nástrahy, které jim připravili buď moje velmi nadané kolegyně, nebo samotný Nový Jičín. Úkolů bylo celkem čtrnáct - jeden pro každou pomocnou vědu historickou. 

První úkol začal někdy okolo sedmé hodiny večerní. A jak si moji mladší kolegové vedli? No nazvěme to tak, že výsledné pocity byly poněkud smíšené. Entuziastický nástup vystřídala poněkud odevzdaná mentalita. I přesto se kolem jedné hodiny po půlnoci všichni shromáždili zpět ve skautské klubovně a přistoupilo se k samotnému aktu pasování, nad kterým dohlížely jako již mnoho let paní doktorka Oppeltová a paní magistra Slavíková. Rád bych jim tímto asi ve jménu celého ročníku poděkoval za vstřícnost a ochotu jak při přípravě, tak i na samotném pasování, které je nutno říci velmi pompézní. Máme meče, přísahy, poklekání a tak nějak vše co s tím souvisí. Po tak strhující události se většina osazenstva vydala alespoň trochu prospat. Otrlejší jedinci probděli noc rozmluvami nad fascinující tématy sahající od Spejbla a Hurvínka až po Edgara Allana Poa. Celá sešlost byla ukončena předáním klubovny (nutno dodat, že v původním stavu) a návratem nových a „starých“ archivářů domů.

Na závěr bych snad jen řekl, že já osobně jsem si pasování užil, i když mě trochu zklamala odevzdanost prvních ročníků při plnění pozdních úkolů.

Datum per manum, XII Kalendas Novembris, anno domini MMXIIXo, Indicaciones secundum.

Za studentskou sekci Lukáš Smolka